Page 8 - Zpravodaj 01/2020

DOBA NEJSTARŠÍ, OD PRAVĚKU DO KONCE STOLETÍ XIII.
Kronika Vraclavská – napsal Dr. František Loskot
Prosím laskavého čtenáře, aby na chvilenku opustil se po ní brávaly. Procházeli tudy obchodníci mezi
dobu přítomnou a navštívil se mnou v myšlenkách naši Východem a Prahou, která dle arabského cesto-
krajinu tak koncem prvého tisíciletí po Kristu. Ovšem vatele a zeměpisce Al-Bekriho z desátého století
v té době končiny naše i život v nich jsou dosud zaha- byla nejpřednějším obchodním místem v krajinách
leny hustou mlhou – uplyne ještě drahná doba, než-li slovanských. Bylo tu vídati Rusy a jiné Slovany, kteří
nad krajem zdejším zaplane jasné světlo dějepisné. přicházeli sem se svým zbožím přes Krakov, ale
Jen některé okolnosti jsou nám nápomocny, abychom i Mosleny, Židy, Uhry, kteří prostředkovali obchod
alespoň matně tu a tam něco zahlédli. mezi Byzancí a krajinami našimi. Mezi jiným se
Celý kraj nalézá se teprve na prvním stupni kultury. vozila tudy v XI. a XII. stol. sůl v hroudách, zvláště
Kolkolem ještě široširé lesy, prales, souvisící s hvozdem uherská, chleby v pecnech a sušené ryby. Chléb
pomezním, vlci, medvědi, tuři i jiné zvěře hojnost se a ryby se pravděpodobně exportovaly. Později,
tu prohání. Po březích Loučné čili Trstenice nalézá ale ještě pře polovicí století XIII., byly hlavními
se mnoho bažin, slatin a rybníků větších i menších, předměty obchodu vzácná sukna, ale vedle nich
i potrvá staletí, než-li budou bažiny vysušeny a než-li i obyčejná šedá plátna. Kromě toho suroviny: len,
budou vypěstěny louky tak půvabné i výnosné, vlna, konopě, mák, sůl, obilí, železo, med, víno,
jako nyní. chmel, vozy a větší ryby, koně, hovězí dobytek,
Jestliže se rozhlédneme dále, vidíme na obzoru samé vepři, uzenina, ovce a kozy, sledě a dříví. Dříve byl
hvozdy, Kunětická hora z nížiny u Pardubic jeví se oku dopravním prostředkem soumar, později vůz.
našemu bez dnešní siluety hradních zřícenin, rovněž Při bráně zemské „na Trstenici“ za Litomyšlí, kde
věže, jež dnes z vrchů vratislavských spatřujeme v počtu tak četném, chybí byl újezd, zvaný Hrutov, konány veliké, pohraniční trhy. Ve Stradouni
úplně. a Mýtě Vysokém byla stanoviště celní.
Krajina jest osazena velmi řídce a další zalidňování postupuje velmi znenáhla, Zastavovaly se však karavany obchodnické i v podhradí vratislavském, jež
sotva znatelně. V nižších polohách sice již před staletími usadili se Charváté, po polodenním pochodu z Litomyšle i Chrudimi jim poskytlo odpočinku
ale tyto kraje podmaňuje si člověk jen zvolna a nesnadno. a osvěžení. Zde, jakožto ve středisku podkrají, vykládali
Hustěji zalidněna bude krajina naše teprve ve století XII. Pak se tu rozproudí alespoň některé předměty svého zboží na prodej.
čilejší život a hrad, který tu je zatím na stráži poutníků, ubírajícím se po zem- A tak lid zdejší i okolní stýkal a seznamoval se zde se živly a názory cizími,
ské dráze, která už dávno spojuje východ s vnitrem Čech, stane se hradem které takto, třeba přeměněny a všelijak přizpůsobeny, vnikaly do země.
župním, střediskem župy vratislavské. Počneme vypravování své popisem V podhradí, alespoň později, sídleli lidé různého zaměstnání a postavení
a dějinami tohoto. společenského. Správu hradu i okolní krajiny vedli úředníci hradští,
Hrad vratislavský ustanovení knížetem. První místo mezi nimi měl kastellán, jak v listině jed-
Hrad vratislavský stál na vysoké ostrožně příkrých svahů nad nynějším údo- né slove náčelník hradu Vratislavi, čili purkrabí, jinak také župan, jenž vedl
lím svatomikulášským. Nebyl příliš rozlehlý. Místo, na němž byl zbudován, politickou a vojenskou správu podkrají vratislavského. Jménem známe
má v obvodu 460 kroků. Ze strany východní opevněn byl náspem šest sáhů z těchto kastellánů jen jediného, a to Bicena z r. 1226.
vysokým, vedle něhož na straně zevnější táhl se hradní příkop asi 120 kroků Vedle kastellána jmenovati dlužno komorníka, správce knížecího, později
dlouhý, jak až dosud částečně pozorovati možno. Přes tento příkop vedl na královského fisku. Měl značnou účast knížecího, později královského fisku.
straně západní most, z něhož branou, na samém konci náspu zřízenou, vstu- Měl značnou účast v soudnictví, při němž otázka finanční hrála úlohu dosti
povalo se do hradu. Most hradský mohl býti v čas potřeby stržen, aby obrana důležitou. Během času jeho agenda stále rostla, takže potřeboval pomoc-
hradu byla usnadněna. níků, jimiž byli hlasatelé, poslové, drábové, biřici. Na trzích prohlašoval
Hrad tento po vyhubení knížecího rodu Svatoslaviců čili Slavníkoviců, dne komorník nové zákony, obsazení veřejných úřadův a hodností, svobody,
28. září 996, spadl bezprostředně na knížete zemského a zůstal v jeho držení které duchovním ústavům nebo šlechtě byly propůjčeny, oznamoval příčinu,
až do svého zániku, vyjímajíc dobu, kdy spolu s Čáslaví a Chrudimí dán byl proč mužové znamenití byli trestáni, atd.
v úděl přemyslovské linii Děpolticů. Propůjčení toto se stalo ve druhé polovi- Předsedou soudu byl sudí. Soud zahajoval v hodinách ranních, kdy jednání
ci věku XII., a trvalo až do druhého desítiletí stol. XIII. Jeden z Děpoltů píše za příčinou střídmostí mělo klidnější průběh, řídil je za přítomnosti kaste-
se r. 1207 „vévoda čáslavský a chrudimský i vratislavský“. llána, přihlížel k průběhu „božích soudů“ čili ordalií. Na jedné listině krále
Nebyl tedy hrad Vratislav statkem soukromým některého rodu šlechtického, Přemysla Otakara I. z r 1226 uveden Janek jako sudí vratislavský.
tedy také ne Vršovců, jak se domnívali a dosud někteří domnívají. Tomu K menším sice, ale velmi důležitým úředníkům náležel vladař, který byl
mezi jiným nasvědčují i slova Dalimilova, který praví ve své kronice: „Kněz správcem knížecí oekonomie, a hospodářem otročí čeledi svého pána, jež
v Čechách miesto dobré jmieše, Vratislav sloviše“. buď zemědělstvím, nebo řemeslem se zabýval, rozhodoval o tom, kterou
A kníže Svatopluk oslovuje Vršovce Mutinu dle téhož Dalimila takto: „Proč práci má z nich kdo zastávati, rovnal rozepře mezi nimi a trestal viníky dle
si směl živ u mój dvor vjíti?“ Tedy byl Vratislav hradem knížecím. svého uznání. Byl-li zločinec postižen ztrátou majetku, vladař ujímal se
V obvodu hradiště bylo lze spatřiti několik stavení. Především byl tu dvůr takových statků a spravoval je ve prospěch knížecí pokladny.
knížecí a domy úřednické. Stavby ty nebyly ani nádherné, ba ani kamenné, Čeleď otročí, o níž právě stala se zmínka, bydlela hlavně v podhradí, vyjíma-
žádná věž s cimbuřím jich nezdobila jako hrady, jež v době, kdy německý jíc onu, jež byla přikázána k osobním službám u hradských úředníků.
mrav počínal vnikati do naší vlasti, česká šlechta dávala sobě budovati na Hrad Vratislav i jeho podhradí udržely se ve svém významu až do odkvětu
strmých, srázných skalách. Byly sroubeny ze dřeva, na podezdívce, na kterou soustavy hradské. Poměry nové ve stol. XIII a XIV. Řády cizí, do země naší
se při kopání v posledních létech přišlo. Knížecí dvůr měl jizbu prostrannější, stále mocněji se deroucí, jako přivodily úpadek soustavy hradské, tak také
kde bylo možno konati i větší schůzky. Skvostného nářadí tu nebylo. Kníže zasadily smrtelnou ránu významu našeho hradu. Především tu třeba uvésti
Svatopluk přišed před popravou Vršoviců do jizby, posadil se na lavici založení královského města Vysokého Mýta (r. 1262), jež přejalo význam
u kamen. Hrad Vratislav byl střediskem celého podhradí vratislavského, jež a váhu hradu i podhradí vratislavského. Hrad počal upadati, Mýto se stalo
v celku zabíralo asi obvod nynějšího okresního hejtmanství vysokomýtského, jeho dědicem a získalo i podle privilegií, zakladatelem svým, králem Přemy-
a ještě některé krajiny nad to (sahajíc v končinách Hlinska až na hranice slem Otakarem II., sobě propůjčených, i zemských statků kolem Vratislavi,
Moravské a zabírajíc i území mezi Kostelcem a Dašicemi). z podhradí se vyvinula vesnice Vratislav (Vratslav, později také Vraclav),
V místech nynější Vraclavi bylo podhradí, prostředkem jehož jako široká vysázená dle německého práva a poddaná královskému, později i věnnému
ulice s rozsáhlým tržištěm uprostřed se táhla zemská dráha od Litomyšle přes městu Vys. Mýtu. Podkrají vratislavské stalo se „krajem mýtským“.
Vysoké Mýto a Chřiby, nynější „Vrchy“, směrem k Jenšovicům a Chrudimi. Nevíme, jaká příhoda učinila konec hradu, zbavenému svého významu
Na tržišti při východnější jeho straně stával farmí chrám sv. Václava, dřevěn- a účelu, ač se domýšleti můžeme, že oheň, což velice pravděpodobno jest.
ný. Byla tu také krčma a to snad v těch místech, kde i nyní ještě hostinec č. 68 Z událostí pamětihodných, jež se přihodily na hradě a v podhradí vrati-
se nalézá. – Zemská dráha, jejíž stopy dosud lze spatřit v hlubokých úvozích slavském, známe jen jednu jedinou, ale váhou a významem předůležitou.
na straně k Mýtu a pod „drážkami“ nad Stradouní, nebyla tak pohodlna jako O tom však až příště.
nynější okresní silnice, ale byla velmi zajímavá, pokud se týče osob, které