Page 10 - Zpravodaj 01/2021

O VESNICI VRATISLAV
Kronika Vraclavská – napsal Dr. František Loskot
Na místě bývalého podhradí vznikla vesnice dostalo se králi dvou třetin, rychtáři měst-
Vratislav (Vratslav, později Vracslav, Vraclav). skému jedné třetiny, z té však musil jednu
Vysázena byla dle německého čili zákupního třetinu ponechati rychtáři vesnickému.
práva, a to tehdy, když město Vysoké Mýto V době o níž jednáme, sběhly se na Vratisla-
zakoupilo dle svých privilegií statky zemské vi a jejím okolí tyto pamětihodné události.
kolem Vratislavi, tedy po r. 1261. Po smrti krále českého Rudolfa Habsbur-
Právo zákupní, emfyteutní, dle něhož vesnice ského vznikly v Čechách opět spory o trůn
Vratislav vysázena, nazývá se německým, po- český. Král německý Albert Habsburský zá-
něvadž bylo propůjčováno osadníkům němec- pasil oň pro svůj rod s Jindřichem Korutan-
kým, houfně do Čech se hrnoucím. Toto právo ským. I nabídla česká královna Eliška, vdova
záleželo v tom, že osadník (zákupník) vlastní- po Václavovi II., Albrechtovi svá města,
kem statku sobě propůjčeného, začež odváděl mezi nimi i Vys. Mýto, k přezimování jeho
vrchnosti jisté platy, nebo naturální dávky, vojska. Ale posádky německé činily zle nejen
nebo konal jisté práce (roboty). Poměr jeho měšťanům, nýbrž i obyvatelstvu venkovské-
k pánovi byl upraven smlouvou písemnou, mu. Sužované obyvatelstvo však dovedlo se
a byl proto mnohem určitější a jistější, nežli po- mužně vzepříti a škůdce svoje ztrestati, jako
měr osadníků českých, požívajících tzv. českého se stalo Švábům, táhnoucím 1308 v zimě
čili dědinného práva, jež bylo určováno jen smlouvou ústní. z Chrudimi do Vys. Mýta. Lid okolní shlukl se u Ostřetína pod
Vysázení vesnice svěřováno bylo podnikatelům, agentům, kteří zemanem Ctiborem z Uherska a přepadl Šváby mezi Turovem
měli za úkol osadníky přivésti, půdu mezi ně rozděliti, zkrátka a Opočnem na Loučné. Švábi dílem pobili, dílem pozjímáni,
vesnici založiti, začež se jim dostávalo zvláštních výhod: dostali s prázdnou neušel ani jediný.
lán, z něhož neplatili úroků, dědičnou rychtu, poplatky při roz- Na jaře však byl král římský Albrecht od svého příbuzného
suzování menších věcí atd. Často i vesnice dle onoho podnikatele zavražděn, a jeho syn Jindřich uzavřel mír s Jindřichem Korutan-
pojmenována. Zda i při zakládání vesnice Vratislavi zúčastnil se ským, českým králem, a posádky švábské opustily zemi.
takový podnikatel, nevíme s určitostí, ale pravděpodobno to jest. Roku 1310 stihla některé české kraje povodeň a připravila
Pozemek kolem bývalého podhradí vratislavského byl rozdělen mnoho lidí o život. Roku 1318 spatřila Vratislav krále českého
na lány a tyto propůjčeny jednotlivým osadníkům. Základní tvar Jana Lucemburského, jenž se tudy vracel z Brna do Prahy spolu
obdržela Vratislav od bývalého podhradí. Zemská dráha středem s manželkou svou Eliškou Přemyslovnou. Téhož roku následkem
se táhnoucí byla základnou, k níž přiléhaly domy a k těmto lány neúrody a nepokojů v zemi byl veliký hlad a hrozný mor v Če-
k nim náležející. Ovšem, za příčinou terénu bylo nutno mnohým chách. Venkované, nemajíce od čeho býti živi, opouštěli domovy
hospodářům vykázati pozemky jinde, nežli za samotnými dvorci. své, potulovali se po lesích a často lidi zabíjeli a pojídali.
Průběhem doby mnohé lány rozděleny byly na dva i více dílů. V širých lesích mezi Mýtem a Hradcem bylo takových divochů
Však již od počátku nedostalo se všem osadníkům rovných po- 24 nalezeno. Z nich dva byli chyceni, jeden slíbil, že se polepší,
dílů. Menší hospodáři, jak patrno z různých zápisů, kteří měli na a byl propuštěn. Druhý zůstal zatvrzelý a upálen. Na podzim roku
dvacet až třicet korců polí, nazývali se zahradníky, a jejich grunty 1321 ubíral se tudy opět král český Jan.
zahradami. Kromě toho, jak z téže listiny patrno, byli tu chalupníci, Není pochyby, že za panování císaře Karla IV., Otce vlasti, i na
kteří – jak sami o sobě v téže listině praví – neměli svých pozemků naši milou Vratislav usmívalo se slunko krásných časů, a také za
vlastních, nýbrž „jeden každý jen toliko pod jeden korec polí obec- nejdelší čas dlouhé vlády Václavovy poměry naší vlasti byly přízni-
ních, avšak pod jistý plat k užívání měli“. Ze zprávy purkmistra se vé. Ovšem doba Václava IV. jest charakterizována vřením v národě.
dovídáme, že bylo ve Vratislavi 12 osedlých, 11 nových, 8 zahradní- Počátkem května 1421 dostalo se Vys. Mýto do moci Pražanů,
ků, 8 chalupníků, kromě toho bylo 5 gruntů pohořelých a 2 grunty jimž zůstalo až do r. 1425. Artikule pražské dosáhly uznání
pusté, v celku tedy 46 usedlostí – to bylo po válce třicetileté. v Mýtě a ovšem také v okolních osadách, Mýtu poddaných.
Zemědělství překonalo všecka ostatní zaměstnání, zvláště také V posledních letech panování krále Jiřího z Poděbrad trpěla ve-
řemesla, provozovaná v někdejším podhradí, z nichž některá lice krajina naše zvláště od vojska uherského, které roku 1468 na
směla se nyní provozovati pouze ve Vys. Mýtě. Podhradí, promě- podzim proniklo k Mýtu a mnoho vsí vypálilo. V únoru 1469 táhl
něné ve vesnici Vraclav, stalo se osadou po přednosti zemědělskou, naší krajinou Matyáš Korvín, král uherský, ke Chrudimi., Mýto
kterou zůstalo až do dnešní doby. se zavřelo, král ho nedobýval, nýbrž jel mimo, vzal však tvrz na
Bývalé tržiště však uprostřed obce zachováno i se starobylým Uhersku. Potřetí táhli tudy Uhři v srpnu 1470. Ve spisu, „Staroby-
farním kostelíkem sv. Václava na straně východní. lá Lázeň sv. Mikuláše (1722 – 1731) poznamenal Vojtěch Čapek
Vratislav byla vsi poddanou Vys. Mýtu, jež s počátku mělo oby- pověst, že Matyáš královský svůj stánek měl v kostele sv. Václava
vatelstvo německé, které ale postupem doby vždy silněji proměšo- na Vratislavi.
váno bylo živlem českým, až v XV. stol. stalo se městem českým. Roku 1617 na podzim císař Matyáš ubíraje se s manželkou svojí
V čele Vratislavi postaven rychtář s konšely, těchto ve století na Moravu, zastavil se ve Vys. Mýtě a byl tu slavně pohoštěn. Na
XVII. bývalo osm. Rychtář vedl správu obce, pečoval o dobrý mrav, rynku postavena kuchyně, potraviny sháněny po okolí. Na Vra-
pokoj, vybíral berně a úroky pro vrchnost, a těšil se i soudní juri- tislavi objednána telata, slepice, skopci. Na Vraclav byl postaven
sdikci v menších věcech, ve větších i hrdelních soudila vrchnost, zvláštní posel, aby oznámil, že císařští manželé se blíží, a že tudíž
královský rychtář s konšely, kteří rozhodovali o vině a nevině. páni od rady mají vyjíti vstříc.
Na pokutách peněžitých, jimiž provinění trestáno, míval podíl Roku 1618 kostel Panny Marie ve Vratislavi přestaven v nynější
i rychtář vratislavský. Nebyla-li vyměřená pokuta větší než 12 pe- podobu.
nízů (12 penízů = 1 groš), připadla celá jemu, z pokut větších Pokračování příště