Page 10 - Zpravodaj_Vraclav_1/2022

KRONIKA VRACLAVSKÁ
Přehled některých událostí – napsal Dr. František Loskot
Přistupme nyní k poznamenání byla upravena dle výše kontri-
některých důležitých událostí, buce. Robotní den od 1. října do
které se přihodily po roce 1650 posledního března měl trvati
na Vratslavi. 8 hodin. Jindy 12 hodin. V zimě
Roku 1654 podána zpráva byla povolena 1 hodina na oddech,
rychtáře, purkmistra a rady, v létě 2 hodiny. V době žní mohl
ověřená děkanem Pavlem Žákem, však robotní den býti prodloužen
z níž se dovídáme také, jaký byl o jednu, nejvýše dvě hodiny.
stav chrámů ve Vratslavi a také že Roku 1782 poustevna u sv. Mi-
v polovici století XVII. se počí- kuláše zrušena jest po 90letém
talo na Vratslavi ke čtyřem stům trvání.
obyvatel. Roku 1786 kostel sv. Václava
Roku 1664 uzdraven obmý- z nejvyššího rozkazu uzavřen
váním se vodou ze studánky a obci prodán za sýpku za 500 zl.
sv. Mikuláše mýtský nožíř Jan Roku 1804 na Vratslavi shořelo
Nečesaný a kněz Mikuláš, na Vratslavi přebývající, což dalo podnět 30 statků, 11 stodol a kostel sv. Václava již zrušený.
k založení kapličky, zasvěcené sv. Mikuláši. Roku 1813 v zimě umístěno z posádky drážďanské 300 mužů
Dne 28. června 1680 vydal císař Leopold I. V Pardubicích prvý nemocných v lázeňském domě u sv. Mikuláše, z nichž zemřelo 56.
robotní patent, dle něhož směla od sedláků býti vybírána jen ta daň, Roku 1823 přeneseny hodiny z poustevny na jednu z věží chrámu
kterou povolil sněm. V neděli a ve svátek nesmělo se robotovati. Kde sv. Mikuláše.
robota nebyla přesně vyměřena, neměla trvati než tři dny týdně. Roku 1833, 18. prosince byl takový vítr, že střechy bral. Dne
Vrchnosti neměly poddaným vnucovati výrobky svoje za vysokou 30. prosince v noci o 12. hodině přišla bouřka a hromobití s krupo-
cenu ani naopak nutiti poddané, aby věci své se škodou vrchnosti bitím a blýskáním nesmírným, s větrem náramným, jakoby zkáza
prodávali. všeho světa nastala. Oken potlučeno, střech pobráno, starých vel-
Roku 1692 vystavena poustevna u sv. Mikuláše. kých stromů z kořene vyvráceno množství po zahradách, i po všech
Roku 1711 u sv. Mikuláše na místě starší lázně s kotlem zřízena lesích na sta vývratů bylo.
něco doleji lázeň o 6ti příhradách, do kterých vedena po trubách Roku 1841 dne 5. října byl velký oheň na Vratslavi, při němž do
voda na vany. neštěstí přišlo 51 sousedů vratislavských. Pro pohořelé byla sbírána
Roku 1719 oheň veliký byl na Vratslavi v noci. I shořelo 14 gruntů almužna v penězích, obilí, luštěninách atd., v okolních městech
i s kostelem Panny Marie i se zvony. Dále byl tohoto roku při lázních a obcích.
svatomikulášských vystavěn hostinský dům a dále též
i hospoda s maštalí. DOMY
Dne 17. července 1724 položen základní kámen ke stavbě chrámu Roku 1843 měla Vratslav 111 domů, obyvatelů 585, z nichž bylo
sv. Mikuláše. Dne 21. května 1730 byl chrám sv. Mikuláše posvěcen. mužských 277, ženských 308, u sv. Mikuláše byly 34 domy a 190
Roku 1736 vystavěna kaplička Čapkovská na Vrších mezi Mýtem obyvatel.
a Vratslaví. V té době statky selské jsou nejvíce z kamena, mají jednu pro-
Dne 28. listopadu 1737 okolo 10. hod. před polednem z gruntu strannou neb dvě menší světnice, s dosti průhlednými okny a všeli-
Václava Zejdy z neopatrnosti domácích lidí vyšel oheň na Vratslavi, kou příležitost pro hospodářství. Stůl a při něm několik stolic a lavic
kdež ten den veliký vítr byl a vyhořelo gruntů 31. Těch pohořelých činí hlavní nářadí ve světnici, kdežto postele a truhly na modro
škoda sečtena na 20 305 zl. Při tom také kostel sv. Václava, věž, zvony a zeleno barvou notně natřené. Podlaha záleží buď z dobře upě-
a hodiny veliké shořely. chované hlíny, nebo z prken. Domky čili chalupy jsou též z kamena
Roku 1740 znovu postavena jest fara na Vratslavi a s ní snad i škola nebo ze dřeva stavěné a šindelem neb doškami, novější ale křídli-
zádušní. Toho roku začíná řada známých učitelů vraclavských a to cemi pokryté. Nové stavení se zvenku hned obmytují, krom vrat do
Václavem Karlem Mílotou. dvora, ježto se neomýtnuté nechávají, aby na nich bylo pěknou klen-
Roku 1741 vyhořelý kostel sv. Václava po svém obnovení znovu byl bu z tesaného kamena viděti. Za každým téměř stavením nachází se
posvěcen. sad a za ním pole, k statku neb chalupě náležející.
Roku 1748 asi 20 lidí na Vratslavi nařčeno z „kacířství husitského“
ve správě děkana Galliny, podané ke konsistoři Pražské. MÓDA
V létech čtyřicátých osmnáctého století slil Jan Zejda na Vratslavi Vraclavan nosí klobouk se širokou, kulatou střechou, na vrchu
některé zvony (zvon malý vratislavského kostela 1743, zvon v Újezdě ploský a městskému podobný. Dlouhé, perlové kabáty, ustoupivše
1744, zvon v Běstovicích). Jan Zejda žil roku 1725 – 1746 na Vratslavi, tmavozeleným, nejsou tu sice k spatření, i krátké kabátky čili kazajky
potom ve Vysokém Mýtě. Byl znám nejen svým obchodem konvář- chasnické jsou tmavé barvy a prosté všelikého vyšívání.
kým, nýbrž i svým zevnějškem. Odíval se, dle tehdejší mody parukové Ženské libují si zvláště v živých barvách, červený šátek na hlavu,
a způsobu copového a nosil paruku se třemi copy. Na jeho paruku květované, světlezelená, dole širokými pentlemi vyložená sukně
a copy skládány i žertovné písně, z nichž jednu čteme ve Sbírce Erbe- a červené neb bílé punčochy nalézají se v truhle každé Vraclavanky.
nově č. 354: Hej, hej, povím Vám, Odrostlá děvčata na Vraclavi rozeznávají se od okolních uspořá-
Na Vratslavi Zejda pán. dáním hlavy, majíce vlasy v množství rulíčků spletené, z nichž na
Má paruku s třemi copy, konci pentličky vysejí. Mladíci nosí místo klobouků nejvíce čepice
Hází s nima sem a tam. se štítkem, na těle tmavomodrý, černým vyšíváním a šňůrkami zdo-
bený kabátek a místo koženek tmavé jezdecké, po švu knoflíky
Rok 1775 charakterisován jest velikým vzbouřením selským v Če- posázené a dílem kůží podšité kalhoty.
chách, na němž také sedláci z Vysokomýtska podílu brali. 13. srpna
toho roku byl pak vydán nový robotní patent, jímž robotní povinnost Pokračování příště