Page 15 - Zpravodaj 01/2019

JÁ SI NA STŘEDOVĚK NEHRAJU,
Štěpánka Tmejová,
foto Liana Špatenková
JÁ HO ŽIJU

RNDR. ZDENĚK ŠTAFFEN (70)
GEOLOG S DUŠÍ (NEJEN ARCHEOLOGA)

Doktor přírodních věd, geolog – slunce; Liana to bude mít s focením  pan doktor je výborný
petrolog, restaurátor, pedagog, dělník těžší. Zatímco srdce romantika zaple- vypravěč a společník
v uranových dolech, ředitel muzea, sá, na milovníka funkcionalismu jdou na Vraclavi. Památky mám rád
amatérský archeolog, houževnatý mdloby. (Mimochodem, pan doktor od dětství. Abych si tu ruinu mohl ten-
obránce a zachránce památek, spolupracoval v Brně na rekonstrukci krát dovolit, prodal jsem milovaného
milovník žen, náplava a přesto zarytý vily Tugendhat. Vyjádřil se o ní jako wartburga.“
starousedlík… Nekorektně vtipný o ‚studené barabizně‘). Z okna se přes ulici díváme na protější
a velkorysý společník, mistr slova, dům. „Mnoho lidí neví, že tu máme
jenž bez servítků smete patos VEM TO PRIMALEXEM! pohřbenou jednu z nejstarších, původ-
z mrtvých i živých „legend“. Zášť nebo Pán domu nám ochotně ukazuje ně románských památek. Je to unikát.
trpkost v tom necítíte. Jen povzdech fragmenty zachovalé původní malby Románských památek zase tolik
a úsměv nad lidskou komedií. v průjezdu. Její krása je zřetelná i po v Čechách nemáme.“
stu letech. Zavzpomíná: „Když jsem
Zazvonit si „na pana doktora“ není to tady tenkrát oťukával, tak sem jeden „Dům je to ohromný…“ a zíráme.
jen tak. Chvíli zkoumám starý velký místní strčil hlavu, a povídá mi Všude je vidět nesmírné množství
dům, kudy vlastně dovnitř, potom ‚no vidíš, máš to voloupaný, tak odvedené restaurátorské práce.
osahávám vrata, zkusím hezky posta- na to vem Primalex a máš to hotový‘. „Tuhle se mě někdo zeptal, co tady zase
ru klouby a klepadlo(!) („no, já tohle No, doteď to hotový nemám.“ buduju. Tak říkám ‚no, dělám příčky
stejně neslyším“), vedle vrat je ale po- Pokračuje: „Tohle je bývalá chalupa, pro Syřany. Mám ale jednu podmínku:
divná klička, mačkám s ní a kroutím a když jsem ji od JZD v roce 1986 budou to jenom Syřanky.‘ To vám jsou
(taky nic, asi to je na hašení), až sáhnu kupoval, byla v dezolátním stavu, stře- krásný ženský! To budu mít do smrti
zbaběle do kapsy pro mobil. Poté pan chou bylo vidět nebe. Předtím tady byla o zábavu postaráno.“ Mrkne
doktor vyleze z domu a za zmíněnou pekárna a obchod. Dům je minimálně a zachechtá se.
kličku zatáhne („přeci takhle!“), 500 let starý, samozřejmě ne všechno, „Jak to tady vytopíte?“ jsme praktické
a zazvoní zvonec. Hezké entrée… jádro chodby je však podle vykopané a zvědavé.
Vrata bouchnou. Vítejte ve středověku! keramiky z počátku Vraclavi (Vratisla- „Já se na zimu stahuju do jediný
Klenby, tmavé chodby a schodiště, pís- vi) a sklep ze 13. století. Původně do- místnosti. Už jsem tak nějak zvyklej.
kovcové zárubně, staré kované prvky, konce nad částí stála roubenka, dřevo Dozvěděl jsem se, že ty kavkazský
okna zarostlá břečťanem. Chodby z ní mám ještě schovaný. Takže tohle dědci se dožívají 116 let, protože jsou
a patra, komůrky, tak trochu bludiště. místo, stavení, patří vedle pozůstatků celoživotně podchlazený, tak pracuju
Všude je pološero, i když svítí venku kostela sv. Václava k nejstarším na dlouhověkosti.“