Page 8 - Zpravodaj 02/2017
P. 8

VracLaVSká farnoSt



                                                         V DRuhé POLOViNě ROKu
              Ladislav Novák


       Rok nám finišuje do svého konce     zemřelé ten nejlepší dar na rozloučenou   nu a nakupování dárků, pokud možno
       a máme zde opět advent, dobu ra-    s pozemským putováním. Pán s ní!     těch nejdražších a nejluxusnějších.
       dostného očekávání narození našeho                                       A tomu všeobecnému trendu se často
       pána Ježíše Krista a náročných pří-  VraclaVSké jezulátko                neubráníme ani my křesťané a společně
       prav na Vánoce.                     Úklid na zvonici před nocí kostelů   s ostatními zažíváme každoroční bláz-
                                           přinesl ještě jedno příjemné odhale-  nění v zájmu výše popsaných činností.
       VzPomínka                           ní. V bedně zde byla uložena soška   Přitom advent je či má být dobou
       Naše farnost žije svým zdánlivě klid-  jezulátka, o jehož existenci již nikdo   ztišení, ohlédnutím za rychle končícím
       ným životem, kdy někteří naši dlouho-  nevěděl. Soška byla v dobrém stavu    rokem, poohlédnutím, zda kolem nás
       letí farníci nám zcela tiše a nenápadně   a po vyprání oblečku byla umístěna   v době všeobecného blahobytu nejsou
       zmizeli ze svých roky obsazených lavic   na levý boční oltář našeho kostela.   lidé potřební ať materiálně či duševně.
       a zbyla zde po nich nejen vzpomínka,   Všichni jeho návštěvníci si jej zde   Na přiložených obrázcích můžeme
       ale i prázdné, nikým nezaplněné místo.   mohou prohlédnout.              vidět svěcení adventního věnce a ko-
       Na druhé straně však Božím řízením                                       lem stojící velkou skupinu dětí. Tak,
       přicházejí někteří noví, např. rodina   adVent                           jak vidíme ta prázdná místa v našich
       Andrlových se svými čtyřmi krásnými   O adventu jsme naše čtenáře informo-  lavicích po odešlých farnících, tak nás
       dětmi.                              vali již v předchozích letech, a proto jen   přítomnost malých dětí při bohosluž-
       Z těch, se kterými jsme se v našem   stručně: Advent je radostné očekávání    bách naplňuje nadějí, že naše víra bude
       farním kostele rozloučili, byly paní   a příprava křesťanů na nejkrásnější   mít pokračování i v dalších generacích.
       Kvintusová z Vinar a paní Věra Zlesáko-  svátky v roce - Vánoce. Ty jsou ne-
       vá, dlouholetá ředitelka místní mateřské   rozlučně spojeny s narozením Ježíše   hodiny
       školy. Ona sama, stejně jako mnozí   Krista, Božího syna, který přišel    nábo-
       z nás, prožila velice složitý život a ve   na svět před více než dvěma tisíci lety    ženStVí
       svém stáří díky své švagrové častěji za-  a svým učením, obětí života a přede-  Stejně tak
       mířila do našeho kostelíčka. A pozůsta-  vším zmrtvýchvstáním dal lidstvu ne-  rádi přijí-
       lá rodina jí vyšla vstříc a tak se poslední,   hynoucí naději na život věčný. Naději,   máme sdě-
       velmi důstojné rozloučení, uskutečnilo   že pozemskou smrtí nic nekončí, ale   lení našeho
       v plně  obsazeném chrámu Nanebevzetí   začíná něco nové, daleko dokonalejší   duchovního
       Pany Marie. Řada z přítomného, počet-  než běžné naše lidské starosti.
       ného příbuzenstva se modlila za duši   Advent se nám za poslední desetiletí   jezulátko už   
                                                                                  zdobí levý
       zemřelé spolu s farníky a dala tak své   změnil v dobu horečného uklízení, sho-  boční oltář
   3   4   5   6   7   8   9   10   11   12   13