Page 9 - Zpravodaj 02/2017

farnost 9

 mše svatá při vzpomínkové akci Vánocích, chceme vás informovat, čtvrtá adventní neděle připadá právě
na padlé francouzské vojáky, foto K. M. Škop
že i letos proběhl tradiční vánoční na Štědrý den.
správce, děkana Pavla Mistra o počtu koncert našich dětí z Veselé školičky. Krásné, klidné a požehnané svátky
dětí na náboženství v místní Veselé Koncert se uskutečnil ve čtvrtek 14. 12. vánoční přejí vraclavští farníci.
školičce. Pro zajímavost – na hodi- v 18 hodin a byl příjemným zpestře- o adventu jsme se radostně
nu náboženství dojíždí pravidelně ním a vybočením z předvánočního  chystali na Vánoce
i jedna holčina až z Brandýsa nad shonu. Naši školáci pod
Orlicí. Obdivuhodná obětavost její vedením paní učitelky
i jejich rodičů. A pokud se v souvis- Kučné to znamenitě
losti s imigrační krizí dovoláváme umějí.
křesťansko-židovských kořenů, pak Zveme vás samozřejmě
jenom dobře, když si malé děti víru na Štědrovečerní mši
připomínají. svatou, tzv. dětskou, kte-
rá proběhne stejně jako
Vánoční koncert a mše v předchozích letech
Vážení spoluobčané, přestože se pravi- v 16 hodin. Zajímavos-
VracLaVSká farnoSt delně stává, že Zpravodaj vyjde až po tí i fakt, kdy poslední,

VRACLAVSKÁ KRONiKA: ZA i. SVětOVé VÁLKy
na žádost redakční rady zpracoval L. Novák, kronikář
Vraclavská kronika, z níž budu citovat či vycházet, obecní četník. Vraclav té doby však čítala okolo
zahrnuje roky 1916 až 1936. Kroniku za I. republiky jednoho tisíce obyvatel.
psali starostové, od počátku pak starosta František Nebylo divu, že se v druhé polovině roku 1918
Zamastil z čp. 68, hospodář a hostinský z pozdější rozmohla obrovská epidemie španělské chřipky, ta
Vondráčkovy hospody. Charakteristickým rysem postihla celou Evropu a nejvíce zemřelých bylo ve
všech kronikářů té doby byl velice úhledný krasopis, městech. Cituji kroniku: Ve Vysokém Mýtě zmíralo
často až ozdobné písmo. Přestože se jednalo o sedlá- denně 8 až 10 osob touto nemocí, i ve zdejší obci
ky, pracující manuálně, měli obdivuhodný styl písma. podlehlo nemoci několik osob zvláště mladších.
V prvním představení kroniky se zmíním o průběhu
druhé poloviny I. světové války. Ta se pochopitelně rekViSice zVonů
dotkla českých zemí výrazně silněji než II. světová K rekvírování zvonů došlo v obou světových vál-
válka. Vše v důsledku stávajícího Rakouska-Uher- kách. K první pak dne 19. září 1916 na popud CK
ska, kdy muži ve věku 18 až 51 let museli na frontu Vojenského velitelství v Litoměřicích.
a doma zůstaly ženy s dětmi a staří. Na lidi doleh- Než-li započato se sundáváním zvonů bylo v 5 hodin
ly i tzv. válečné kontribuce - válečné dodávky ve odpoledne zazvoněno naposledy ještě na rozloučenou
prospěch armády. Aby nebylo jen u toho, provázelo - zvony ze zvonice vraclavské zahlaholily naposledy -
válečné roky i velmi nepříznivé počasí, dlouhodobé nastalo tklivé loučení, rozloučily se hlasové, kteříž po
deště v době setí, nepříznivé počasí při žních a brzký desetiletí a staletí v dobách trudných i radostných pro-
nástup zimy. V roce 1917 se k dešťům přidaly i povodně a jařiny byly mlouvaly k srdcím osadníků Vraclavských, Sedleckých, Domoradických,
zasety až koncem května. Přes silné deště se v dalších měsících přem- Janovičských, Vinarských , ba promlouvaly i na daleké míle do krajů
nožily myši, deště se vrátily v době o žních, obilí porostlo a zima vzdálených…Při narození každého jednotlivce zněly zvony vstříc svou
přišla již v říjnu, kdy na poli zůstala nesklizená cukrovka i část bram- píseň radostnou, by kontrastem při skončení pouti pozemské projevily
bor. Zima s množstvím sněhu a silnými mrazy panovala celé čtyři svými truchlivými akordy účast nad zesnulým kolaturníkem.
týdny. Rok 1918 byl naopak velmi suchý, což úrodu silně snížilo, navíc Práce započala odmontováním zvonu největšího a zvon při dopadu
10. července přišly přívaly vod od Luže (Posekance?). Povodeň jdoucí vydal bolestný zvuk, jako by se loučil.
v pruzích připravila obyvatelstvo místy až o 60 % úrody. A takové byly Příští den byl velký zvon ještě na zvonici rozbit na kusy o váze
i následující roky. A na obyvatelstvo se valily kontribuce, od rekvíro- cca 10 kg, stejně tak zvon malý a byly shozeny okenicí směrem do
vání koní, přes dobytek až po obilí, seno a brambory. Dodávky obilí ulice. Zde byly fotografovány panem řídícím Stanislavem Loskotem
se počítaly opakovaně na vagóny a bylo až s podivem, že to Vraclavští (foto se nedochovalo). Odvoz do stanice Zámrsk zajistili pan Václav
vůbec vydrželi. Součástí povinných dodávek byly předměty z mosazi Pýro a pan Jindřich Paďour s povozem.
a dokonce i sušené kopřivy a tuřín. Na poli pomáhali přidělení zajatci Váha velkého zvonu činila 1328 kg, malého pak 160 kg, cena stanove-
ruské a italské národnosti či někteří další služby neschopní vojáci. na na 4 Kč za 1 kg.
Největší spokojenost byla se zajatci italskými, nejmenší s válečnými Na přiloženém snímku vidíme pořízení a vytažení nových zvonů
vysloužilci. Některé grunty osiřely a museli je spravovat sedláci z vedení v roce 1928, rekvírované zvony z II. světové války nebyly již, zřejmě
obce, neboť muži byli na frontě a erár je domů přes snahu zastupitelů z politicko-ekonomických důvodů, obnoveny.
nepustil. Velkým problémem byli i bezzemci, kterých bylo 321 a byli Za I. světové války zahynulo na dle kroniky 21 osob a 16 dalších bylo
závislí na pomoci od válkou rozloženého státu. Výdej základních potra- pohřešováno a většina z nich se domů také nevrátila. Ale o tom snad
vin byl tak nedostatečný, že jej provázely i nepokoje, které musel rovnat někdy příště.